Proč si při horečce nedávat zázvor

Jak se v zimě zbytečně neochlazovat a v létě nezahřívat stravou.

Mívala jsem často rýmu. Pokaždé jsem si nakoupila spoustu ovoce, pomeranče, banány, broskve. Zalezla jsem do postele a spořádala pořádnou porci ovocného salátu. Pro lepší chuť jsem do něj ještě přidala smetanu nebo bílý jogurt. Domnívala jsem se, že dělám svému tělu dobře. Rýma se postupně zvrtla do opakovaných zánětů dutin, které trvaly i několik týdnů. Objevily se nosní polypy a měla jsem jít na operaci.

Moje zdraví se dlouhodobě zhoršovalo, vitamíny z ovoce nějak nefungovaly. Po návštěvě celostní medicíny jsem pochopila, že ovoce není při rýmě to pravé. Pokud jsem totiž dostala rýmu z prochladnutí, bylo potřeba tělo zahřívat. A ovoce má přesně opačný efekt, ovoce ochlazuje. Proto také zraje v létě a tropické v tropech. Můj příběh za lepší zdravím najdete zde.

Každá potravina má určitý druh energie.

Jsou tak zvané zahřívací a ochlazující potraviny a nápoje. Nejde o to, zda je jíme ohřáté nebo studené. Jde o vnitřní teplotu, která se týká orgánů. Pokud totiž respektujeme charakter potravy, dosáhneme rovnováhy termické energie a budeme se cítit lépepodpoříte svoje zdraví. A naše tělo nebude tolik náchylné  nemocem

Jde o dlouhodobý účinek potravy. Tím, že na podzim a v zimě jíme zahřívací potraviny a nejíme ochlazující, tak tělo pracuje mnohem efektivněji a nemusí vynakládat zbytečnou energii na ohřívání organismu. Účinek se projeví tak, že naše tělo daný druh potraviny přijme a zpracuje maximálně efektivně. Konzumace vhodně zvolené potraviny nás nezatíží, naopak nás podpoří.

Proč se účinkem stravy zabývat?

Díky tomu, že budeme jíst potraviny a pít nápoje v souladu s ročním obdobím a jemu odpovídající teplotě, můžeme si zlepšit kvalitu života. Týká se to například těchto témat:

  • Únavě.
    Stravou předcházíme únavě a vyčerpání.
  • Studené ruce a nohy.
    Harmonická strava podporuje správnou termoregulaci.
  • Pocení
    Předejdeme pocení, které nezpůsobil pohyb a námaha.
  • Nálada
    Vyvážená strava působí na vaši náladu. Pokud jste rozmrzelí a míváte často skleslou náladu, věnujte pozornost dalšímu textu.
  • Dlouhodobé potíže
    V případě chronických onemocnění můžeme řadu potíží zmírnit právě dobře zvolenou stravou.
  • Rekonvalescence
    Zotavení po nemoci tak bude jednodušší a rychlejší.

Jídlo nás má podporovat

Po jídle bychom neměli být unaveni a měli bychom se cítit dobře.
Pokud budeme konzumovat energeticky vyvážené jídlo, bude i náš život vyvážený. Náš přístup ke kritickým životním okamžikům a situacím bude jiný.

Jak se stravovat v souladu s ročním obdobím a okolní teplotou?

Na podzim začínáme konzumovat zahřívací potraviny a nápoje a omezíme ochlazující. Smyslem toho je, aby jídlo podporovalo náš organismus. Ty jíme celou zimu až do pozdního jara, postupně jíme více neutrálních a s nástupem teplých a letních dní zařazujeme více ochlazujících potravin.

Potraviny můžeme rozdělit do tří základních skupin na:

  • zahřívací
  • ochlazující
  • neutrální

a) Zahřívací potraviny a nápoje

Krásně nás prohřeje černý čaj, káva, nápoj se zázvorem, skořice, hřebíček. A také červené víno.
Ohřívací potraviny jsou například: kulatozrnná rýže, pohanka, maso, zvěřina, uzené maso,
Koření: skořice, nové koření, pepř, hřebíček, zázvor, muškát.
Vzpomeňte si na perník, jaké se tam dává koření? Nebo svařené víno?

Způsob přípravy jídla, který má ohřívací charakter: delší doba vaření, vaření v tlakovém hrnci, pečení v troubě nebo remosce.

Pokud chcete v zimě konzumovat ovoce, doporučuji pouze z našich krajů a navíc tepelné upravené. Hojně rozšířené pojídání pomerančů a mandarinek dělá přesný opak, než v chladném období naše tělo potřebuje. Tropické ovoce ochlazuje. Ideální jsou například sušené švestky, křížaly z jablek a hrušek nebo meruňky, které před použitím na několik hodin namočíme do vody. Dostaneme tak nejen chutné ovoce, ale i lahodnou šťávu. Obecně ovoce slouží jako doplněk pro dodání sladké chutě, má být pouze jako dezert, nikoli hlavní jídlo.

Téměř všechno maso má zahřívací charakter, proto také nemíváme v létě na maso tolik chuť a raději sáhneme po osvěžujícím salátu.
Konzumace příliš mnoha zahřívacích potravin v létě může způsobovat: nadměrné pocení, pocity horkosti, červenání z horka, a dokonce i zkolabování z horka.

Zahřívací potraviny mají převažující jangovou energii.

b) Ochlazující potraviny a nápoje

Od jara, v létě a do brzkého podzimu je vhodné konzumovat ochlazující potraviny a nápoje.
Ochlazující účinek má naopak mátový čaj, zelený čaj, voda s citronem, bezinková šťáva a další ovocné šťávy. A také bílé víno.
Přirozeně vás zchladí většina čerstvého ovoce, především citrusy, melouny, salátová okurka, čerstvý hlávkový nebo ledový salát. Přesto, že i u nás bývají horká léta, doporučuji jíst pouze ovoce z našeho klimatického pásu. Ani v létě není extrémní zchlazení žádoucí. Značně ochlazující jsou banány.

Ochlazující jsou také klíčky a naklíčené luštěniny a semínka. Klíčení podrobně i s fotonávodem se věnuji ZDE.
Rýže je lepší dlouhozrnná (ochlazuje víc, než kulatozrnná), dále potom ochlazuje kukuřice, ječmen, tofu.

Vhodný způsob přípravy jídla v teplém období je krátké vaření, krátké dušení, syrové pokrmy.

Konzumace ochlazujících potravin v zimě může způsobovat: trvale studené ruce a nohy, bolesti beder, problémy s močovým měchýřem, oslabení ledvin, až po krevní nedostatečnost.
Přítomnost soli ochlazuje.

U ochlazujících potravin převažuje jinová energie.

c) Neutrální potraviny

Obecné doporučení je konzumovat celoročně převážně neutrální potraviny. Díky nim budeme mít stabilní základ, a k nim potom můžeme přidávat zahřívací nebo ochlazující podle ročního období a také toho, jak se cítíme. Pokud začínáme mít suchý kašel s horečkou, přestože mohl vzniknout s prochladnutí, jeho původem bude příliš horka v těle. Proto nebudeme tělo více zahřívat, například zázvorem.
Mezi neutrální potraviny patří například: rýže, jáhly, luštěniny, většina druhů zeleniny, ořechy a semínka, brambory, neslazené nearomatizované čaje.

Nejčastější chyby, které vidím kolem sebe:

  • Vaříme si zázvorový čaj při horečce nebo zánětu.
  • Pijeme mátový nebo zelený čaje v zimě na horách.
  • Jíme příliš mnoho masa v létě.
  • Jíme tropické ovoce v zimě.
  • V létě často jíme pečené. (týká se i pečiva)

Dýňová polévka - recept na zahřívací jídlo

Bez cukru, mléka a lepku.

Suroviny:

500 g dýně hokkaido
50 g petržel kořen
50 g celeru (Kdo nesnáší petržel nebo celer, může je vynechat)
1 velká cibule
½ čajové lžičky soli
750 ml zeleninového vývaru nebo vody
3 polévkové lžíce oleje
kmín
římský kmín
kurkuma

Kdo chce: slunečnicová nebo dýňová semínka
V případě potřeby se hodně prohřát přidáme 2 plátky zázvoru nebo špetku zázvoru sušeného.

Postup přípravy:

Petržel a celer zbavíme slupek, z dýně vydlabeme semínka (hokkaido dýně se nemusí loupat), vše nakrájíme na větší kousky (stejně se rozvaří, tak není potřeba krájet nadrobno).
Cibuli nakrájíme najemno a na oleji krátce orestujeme, až zesklovatí. Zalijeme horkým vývarem nebo horkou vodou, osolíme. Přidáme nakrájenou dýni, petržel a celer. Přidáme všechno koření. Vaříme pod pokličkou 20-25 minut, aby se dýně pěkně rozvařila.
Rozmixujeme tyčovým mixérem. Pokud by polévka byla příliš řídká, můžeme zahustit rozvařenými jáhly nebo celozrnnou rýží, eventuálně i pohankovou nebo rýžovou moukou.

Pro chuť, a také aby polévka více zasytila, můžeme posypat opraženými slunečnicovými nebo dýňovými semínky.

Ovocné želé - recept na ochlazující jídlo

Bez cukru, mléka a lepku. Želé připravuji z agaru, který je rostlinného původu.

Lze jíst samostatně nebo tím ozdobit dort nebo koláč jako na fotce.

Suroviny:

10 g agaru v prášku
jablečný koncentrát bez přidaného cukru
¼ čajové lžičky soli
ovoce (například jahody, maliny, nebo nakrájené meruňky, hrušky atp.)
1 l studené vody

Postup přípravy:

Do hrnce nalijeme studenou vodu, nasypeme agar, nalijeme ovocný koncentrát a přidáme sůl. Za občasného zamíchání přivedeme k varu. Jakmile začne vařit, sejmeme z ohně a nalijeme do připravené nádoby s ovocem. Necháme ztuhnout buďto v chladu nebo i při pokojové teplotě (tam tuhne delší dobu). Vhodná je miska s plochým dnem nebo dortová forma na pečení, případně zapékací miska nebo plech.

Takto hotový zákusek můžeme rovnou konzumovat. Je to velice osvěžující a lehký zákusek.
Pokud chystáme svačinu na cestu, nalijeme agar rovnou do přepravní misky. Já používám plastové misky s těsnícím víkem. Potom akorát nezapomeňte přibalit lžičku.

Další použití agaru:

  • Agar nenalijeme do nádoby, ale na upečené koláčové těsto nebo piškotové těsto poskládané kousky ovoce (vznikne tak dort s želatinou, ovoce můžeme poskládat ozdobně, v agarové želatině potom bude prosvítat).
  • Můžeme ho nalít také na kaši, polentu, puding, krémík z jáhel nebo rýže.
  • Dále se agar přidává do marmelád a džemů jako zahušťovadlo místo pektinu. O používání agaru píšu také ve svém eBooku „Stravování bez lepku, mléka a cukru.“ V bonusu se dozvíte o přípravě marmelád bez cukru, a zahuštěných právě agarem.

Další recepty na svačiny, ať už sladké nebo slané se dozvíte v mém eBooku „Kus bezlepku do kapsy“.

 

Učím, jak se stravovat bez cukru, mléka a lepku. Jím tak už více než 10 let. Kus bezlepku do kapsy je eBook zdarma. Můj příběh najdete zde: Můj příběh. Podrobně stravování bez cukru, mléka a lepku se věnuji v eBooku Stravování bez cukru, mléka a lepku. Sledujte FACEBOOK.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů