Střední školu jsme vybírali už od sedmičky. Proč?

Dnes oslavujeme, obě děti jsou „upíchnutý“ na střední. Na té, kterou chtěly. Obě děti, protože mám dvojčata. Ale předcházel tomu proces. O ten se s vámi ráda podělím v následujícím textu.

Začněte včas

Začněte klidně už v 7. třídě. Budete sice za exoty, ale budete mít, a hlavně váš potomek, dostatek času a víc energie přemýšlet a uvažovat, hledat souvislosti studijního oboru a běžného života. Budete moc společně zkoumat, jak se s daným oborem lze potkat v běžném životě. Například uvidí číšníka v restauraci a může se vžít do toho, zda by tuto práci chtěl dělat.

Dny otevřených dveří

Díky včasné přípravě stihnete navštívit vícero dnů otevřených dveří. Doporučuji toho využít a možnost zkoumat, ptát se a udělat si společně obsáhlejší přehled. Někdy i na první pohled nezajímavá škola může překvapit jedním oborem, který je třeba nový, nebo není tak top mezi ostatním obory školy a škola o něm nepíše na první stránce.

Díky dnům otevřených dveří máte příležitost si školy očuchat, a to doslova. Nasajete atmosféru, vnitřní naladění, způsob komunikace, poznáte vedení a učitele. Už jenom výzdoba na chodbách hodně ukáže. I způsob péče o prostory je důležitý.
Pozorujte neinvazivně svoje dítko při dni otevřených dveří. Jak se chová, čeho si všímá, jak se cítí, co ho zneklidní, na co se ptá vás nebo učitelů, co ho zaujalo.

Bdělý pozorovatel

Pozorujte s odstupem. Při vaší komunikaci ohledně výběru školy vnímejte záchvěvy duše svého potomka. Na které podněty a informace reaguje, ať už pozitivně nebo negativně. A jaké podněty ho naopak úplně míjejí, není na ně naprosto žádná reakce, jako by byly mimo jeho rozlišovací schopnosti. Začne si sám o té dané škole něco vyhledávat, nebo o to daném oboru? Kdy je aktivní a kdy pasivní?

Neprojektujte svoje nenaplněná přání

Předkládejte fakta a možnosti. Je to dobrá metoda, jak předejít projekci vlastních nenaplněných snů do potomka nebo manipulaci celkově. A že jich jako rodiče máme. Já osobně jsem se s tím potkala už při výběru zájmových kroužku pro děti. (Nakonec jsem na klavír začala hrát já, protože to bylo moje dětské přání.) Někdy je velice těžké to rozpoznat a přiznat si to.

Aspoň trocha nadšení

Ano, v budoucnu možná bude nakonec dělat něco jiného, ale při výběru školy a dalším studiu je důležité, nezabít v nich nadšení a přirozený zájem o nové věci, jeho/její zvídavost.
Často lze pozorovat, že základní škola toto nadšení zatloukla do země a zazdila. Ale střední škola nabízí začít znovu, vytvořit si odlišný přístup. Začíná se popisovat nová stránka, čistý list. Vzniká nová konstelace budoucího studenta, školy a potenciálních spolužáků a vyučujících. Je dobré do ní příliš nezasahovat, nechat tyto vztahy na dětech. Jak si to vytvoří, takové to budou mít.

Nesouhlas? Ano!

Pokud s výběrem oboru nebo školy nesouhlasíte, doporučuji pozorovat, co to ve vás dělá, co se odehrává. Zároveň můžete sledovat potomka a pokuste se zvědomit motivaci, co ho k tomuto oboru vede, co je za tím. Zkuste si představit, co by se stalo, kdybyste s tím souhlasili? Co by se stalo, pokud se tomu oboru skutečně věnoval/a?

Obor, se kterým dítko samo přijde, nejprve pořádně prozkoumejte, proberte tyto informace a souvislosti spolu. Vracejte se k nim s odstupem. Proto doporučuji začít včas. Aby byl časoprostor to zažít.
V 7. třídě nemůže tušit, co chce dělat. To ano, ale může začít získávat informace, pozorovat svoje reakce, když se s tímto oborem setká v životě.

Zodpovědné je dítě

Přenechejte větší díl zodpovědnosti na dítku. Uvědomte si, že za 3-4 roky už bude například řídit automobil. To je přece značná zodpovědnost.
Včasný zájem o určitý obor může nastartovat soustředění a zájem o určité předměty a zlepšování průměru známek kvůli přijímacímu řízení.

O důvod navíc začít už v sedmičce (nebo klidně dřív)

Nám do toho procesu navíc vběhl Cooovid (takto napsáno úmyslně), takže jsme fakt ocenili, že jsme některé školy stihli navštívit osobně už před dvěma lety. Nikdy nevíte, co přijde, a to je o důvod navíc, začít včas.

Přeji všem, které to čeká, buďte vědomí a komunikujte spolu otevřeně!

 

 

Učím, jak jíst bez lepku, mléka a cukru pomocí osvědčených návodů a receptů. Tato moje strava je založená na zelenině, obilovinách, luštěninách, příležitostně i mase a vejcích. Více jak 12 let nejím lepek (pšenici, žito, ječmen, oves, to znamená pečivo, knedlíky, běžné těstoviny), mléko (a také sýry, smetanu, jogurty, máslo) a cukr (bílý, řepný, tmavý, třtinový). Bezlepková strava bez mléka a cukru mi pomohla od mnoha zdravotních potíží, jako jsou pylové alergie, chronická rýma, záněty dutin, angíny, gynekologické potíže a další. Také jsem mívala o 25 kilo víc. Celostní přístup k životu mi přináší kvalitnější dny i noci. Věnuji se také meditacím, praktikuji masáže shiatsu, cvičím taiji a dechová cvičení. K úpravě životního tempa a stylu mě přivedl zdravotní stav, když mi bylo 35 let. Také moje děti, dvojčata, jsou většinou na této stravě. Neznají antibiotika a nic než pár dní rýmičky. Jsem autorkou videoreceptů, eBooků a mnoha receptů a kuchařek stravování bez cukru, mléka a lepku. Více o mě se dozvíte zde. Můj příběh. Svoje recepty píšu a dávám do praktických eBooků. Moje eBooky najdete zde. Ve VIDEU vám povím: Jak to všechno začalo.

Mám pro vás eBook zdarma:
Kus bezlepku do kapsy

Bez cukru, mléka a lepku

Vyzkoušejte recepty na sladké i slané svačiny bez cukru, mléka a lepku.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů