Proč si při horečce nedávat zázvor + recept na dýňovou polévku a ovocné želé na konci článku

Jak se v zimě zbytečně neochlazovat a v létě nezahřívat stravou.

Mívala jsem často rýmu. Pokaždé jsem si nakoupila spoustu ovoce, pomeranče, banány, broskve. Zalezla jsem do postele a spořádala pořádnou porci ovocného salátu. Pro lepší chuť jsem do něj ještě přidala smetanu nebo bílý jogurt. Domnívala jsem se, že dělám svému tělu dobře. Rýma se postupně zvrtla do opakovaných zánětů dutin, které trvaly i několik týdnů. Objevily se nosní polypy a měla jsem jít na operaci.

Moje zdraví se dlouhodobě zhoršovalo, vitamíny z ovoce nějak nefungovaly. Po návštěvě celostní medicíny jsem pochopila, že ovoce není při rýmě to pravé. Pokud jsem totiž dostala rýmu z prochladnutí, bylo potřeba tělo zahřívat. A ovoce má přesně opačný efekt, ovoce ochlazuje. Proto také zraje v létě a tropické v tropech. Můj příběh za lepší zdravím najdete zde.

Každá potravina má určitý druh energie.

Jsou tak zvané zahřívací a ochlazující potraviny a nápoje. Nejde o to, zda je jíme ohřáté nebo studené. Jde o vnitřní teplotu, která se týká orgánů. Pokud totiž respektujeme charakter potravy, dosáhneme rovnováhy termické energie a budeme se cítit lépe a podpoříte svoje zdraví. A naše tělo nebude tolik náchylné  nemocem

Jde o dlouhodobý účinek potravy. Tím, že na podzim a v zimě jíme zahřívací potraviny a nejíme ochlazující, tak tělo pracuje mnohem efektivněji a nemusí vynakládat zbytečnou energii na ohřívání organismu. Účinek se projeví tak, že naše tělo daný druh potraviny přijme a zpracuje maximálně efektivně. Konzumace vhodně zvolené potraviny nás nezatíží, naopak nás podpoří.

Proč se účinkem stravy zabývat?

Díky tomu, že budeme jíst potraviny a pít nápoje v souladu s ročním obdobím a jemu odpovídající teplotě, můžeme si zlepšit kvalitu života. Týká se to například těchto témat:

Jídlo nás má podporovat

Po jídle bychom neměli být unaveni a měli bychom se cítit dobře.
Pokud budeme konzumovat energeticky vyvážené jídlo, bude i náš život vyvážený. Náš přístup ke kritickým životním okamžikům a situacím bude jiný.

Jak se stravovat v souladu s ročním obdobím a okolní teplotou?

Na podzim začínáme konzumovat zahřívací potraviny a nápoje a omezíme ochlazující. Smyslem toho je, aby jídlo podporovalo náš organismus. Ty jíme celou zimu až do pozdního jara, postupně jíme více neutrálních a s nástupem teplých a letních dní zařazujeme více ochlazujících potravin.

Potraviny můžeme rozdělit do tří základních skupin na:

a) Zahřívací potraviny a nápoje

Krásně nás prohřeje černý čaj, káva, nápoj se zázvorem, skořice, hřebíček. A také červené víno.
Ohřívací potraviny jsou například: kulatozrnná rýže, pohanka, maso, zvěřina, uzené maso,
Koření: skořice, nové koření, pepř, hřebíček, zázvor, muškát.
Vzpomeňte si na perník, jaké se tam dává koření? Nebo svařené víno?

Pokud chcete v zimě konzumovat ovoce, doporučuji pouze z našich krajů a navíc tepelné upravené. Hojně rozšířené pojídání pomerančů a mandarinek dělá přesný opak, než v chladném období naše tělo potřebuje. Tropické ovoce ochlazuje. Ideální jsou například sušené švestky, křížaly z jablek a hrušek nebo meruňky, které před použitím na několik hodin namočíme do vody. Dostaneme tak nejen chutné ovoce, ale i lahodnou šťávu. Obecně ovoce slouží jako doplněk pro dodání sladké chutě, má být pouze jako dezert, nikoli hlavní jídlo.

Téměř všechno maso má zahřívací charakter, proto také nemíváme v létě na maso tolik chuť a raději sáhneme po osvěžujícím salátu.
Konzumace příliš mnoha zahřívacích potravin v létě může způsobovat: nadměrné pocení, pocity horkosti, červenání z horka, a dokonce i zkolabování z horka.

Zahřívací potraviny mají převažující jangovou energii.

b) Ochlazující potraviny a nápoje

Od jara, v létě a do brzkého podzimu je vhodné konzumovat ochlazující potraviny a nápoje.
Ochlazující účinek má naopak mátový čaj, zelený čaj, voda s citronem, bezinková šťáva a další ovocné šťávy. A také bílé víno.
Přirozeně vás zchladí většina čerstvého ovoce, především citrusy, melouny, salátová okurka, čerstvý hlávkový nebo ledový salát. Přesto, že i u nás bývají horká léta, doporučuji jíst pouze ovoce z našeho klimatického pásu. Ani v létě není extrémní zchlazení žádoucí. Značně ochlazující jsou banány.

Ochlazující jsou také klíčky a naklíčené luštěniny a semínka. Klíčení podrobně i s fotonávodem se věnuji ZDE.
Rýže je lepší dlouhozrnná (ochlazuje víc, než kulatozrnná), dále potom ochlazuje kukuřice, ječmen, tofu.

Konzumace ochlazujících potravin v zimě může způsobovat: trvale studené ruce a nohy, bolesti beder, problémy s močovým měchýřem, oslabení ledvin, až po krevní nedostatečnost.
Přítomnost soli ochlazuje.

U ochlazujících potravin převažuje jinová energie.

c) Neutrální potraviny

Obecné doporučení je konzumovat celoročně převážně neutrální potraviny. Díky nim budeme mít stabilní základ, a k nim potom můžeme přidávat zahřívací nebo ochlazující podle ročního období a také toho, jak se cítíme. Pokud začínáme mít suchý kašel s horečkou, přestože mohl vzniknout s prochladnutí, jeho původem bude příliš horka v těle. Proto nebudeme tělo více zahřívat, například zázvorem.
Mezi neutrální potraviny patří například: rýže, jáhly, luštěniny, většina druhů zeleniny, ořechy a semínka, brambory, neslazené nearomatizované čaje.

Nejčastější chyby, které vidím kolem sebe:

Ovocné želé - recept na ochlazující jídlo

Bez cukru, mléka a lepku. Želé připravuji z agaru, který je rostlinného původu.

Lze jíst samostatně nebo tím ozdobit dort nebo koláč jako na fotce.

Suroviny:

10 g agaru v prášku
jablečný koncentrát bez přidaného cukru
¼ čajové lžičky soli
ovoce (například jahody, maliny, nebo nakrájené meruňky, hrušky atp.)
1 l studené vody

Postup přípravy:

Do hrnce nalijeme studenou vodu, nasypeme agar, nalijeme ovocný koncentrát a přidáme sůl. Za občasného zamíchání přivedeme k varu. Jakmile začne vařit, sejmeme z ohně a nalijeme do připravené nádoby s ovocem. Necháme ztuhnout buďto v chladu nebo i při pokojové teplotě (tam tuhne delší dobu). Vhodná je miska s plochým dnem nebo dortová forma na pečení, případně zapékací miska nebo plech.

Takto hotový zákusek můžeme rovnou konzumovat. Je to velice osvěžující a lehký zákusek.
Pokud chystáme svačinu na cestu, nalijeme agar rovnou do přepravní misky. Já používám plastové misky s těsnícím víkem. Potom akorát nezapomeňte přibalit lžičku.

Další použití agaru:

• Agar nenalijeme do nádoby, ale na upečené koláčové těsto nebo piškotové těsto poskládané kousky ovoce (vznikne tak dort s želatinou, ovoce můžeme poskládat ozdobně, v agarové želatině potom bude prosvítat).
• Můžeme ho nalít také na kaši, polentu, puding, krémík z jáhel nebo rýže.
• Dále se agar přidává do marmelád a džemů jako zahušťovadlo místo pektinu. O používání agaru píšu také ve svém eBooku „Stravování bez lepku, mléka a cukru.“ V bonusu se dozvíte o přípravě marmelád bez cukru, a zahuštěných právě agarem.

Ovocné želé - recept na ochlazující jídlo

Bez cukru, mléka a lepku. Želé připravuji z agaru, který je rostlinného původu.

Lze jíst samostatně nebo tím ozdobit dort nebo koláč jako na fotce.

Suroviny:

10 g agaru v prášku
jablečný koncentrát bez přidaného cukru
¼ čajové lžičky soli
ovoce (například jahody, maliny, nebo nakrájené meruňky, hrušky atp.)
1 l studené vody

Postup přípravy:

Do hrnce nalijeme studenou vodu, nasypeme agar, nalijeme ovocný koncentrát a přidáme sůl. Za občasného zamíchání přivedeme k varu. Jakmile začne vařit, sejmeme z ohně a nalijeme do připravené nádoby s ovocem. Necháme ztuhnout buďto v chladu nebo i při pokojové teplotě (tam tuhne delší dobu). Vhodná je miska s plochým dnem nebo dortová forma na pečení, případně zapékací miska nebo plech.

Takto hotový zákusek můžeme rovnou konzumovat. Je to velice osvěžující a lehký zákusek.
Pokud chystáme svačinu na cestu, nalijeme agar rovnou do přepravní misky. Já používám plastové misky s těsnícím víkem. Potom akorát nezapomeňte přibalit lžičku.

Další použití agaru:

• Agar nenalijeme do nádoby, ale na upečené koláčové těsto nebo piškotové těsto poskládané kousky ovoce (vznikne tak dort s želatinou, ovoce můžeme poskládat ozdobně, v agarové želatině potom bude prosvítat).
• Můžeme ho nalít také na kaši, polentu, puding, krémík z jáhel nebo rýže.
• Dále se agar přidává do marmelád a džemů jako zahušťovadlo místo pektinu. O používání agaru píšu také ve svém eBooku „Stravování bez lepku, mléka a cukru.“ V bonusu se dozvíte o přípravě marmelád bez cukru, a zahuštěných právě agarem.

Agar kupuji ve výhodném velkém balení ZDE.

Další recepty na svačiny, ať už sladké nebo slané se dozvíte v mém eBooku „Kus bezlepku do kapsy“.