Když jsem v roce 2008 změnila svůj přístup ke stravování a strava se pro mě stala prevencí před nemocemi, zeleninu jsem kromě salátů vůbec nejedla. Také jsem měla zafixované nepěkné vzpomínky na lečo ze školní jídelny.
Přechodem na stravu bez lepku, cukru a mléka jsem se udělala zásadní změnu. Znamenalo to pro mě výrazně upravit jídelníček a naučit se připravovat zeleninová jídla tak, abych mně i mé rodině chutnala.
Tato změna ale znamenala, začít vařit zeleninová jídla. A to byla skutečná výzva. Vyrůstala jsem na mase a nedovedla jsem si bez masa představit jediný den svého života.
Postupně jsem přišla na to, že dobrá chuť zeleniny nespočívá jenom v použitém koření, ale důležité jsou kombinace různých druhů zelenin a také způsoby úpravy. Například lečo ve školní jídelně mi nechutnalo, protože to byla hodně rozvařená zelenina, ta konzistence mě prostě odpuzovala 🙂
A tak jsem se učila připravovat zeleninová jídla od základu a nebylo to jednoduché.
Postupně jsem se učila používat méně druhů zeleniny v jednom jídle a nechat vyniknout přirozenou chuť. Pokud totiž kombinujeme dohromady pořád dokola mnoho stejných druhů zeleniny, jíme pořád stejné jídlo. Když jednou uvaříme mrkev s brokolicí, jindy zase pórek se zelenými fazolkami, výsledkem jsou dvě odlišná jídla.
Postupně jsem ale zelenině začala přicházet na kloub a objevila pestrou paletu chutí, vůní, tvarů a způsobů úpravy.
Ve svém okolí se bohužel setkávám s tím, že zelenina je vnímána jako zlo.
Setkala jsem se bohužel i s touto komunikaci vůči dětem: „Když budete zlobit, bude k večeři zelenina.“
Přijde mi líto, že je zelenina tolik zatracována, zesměšňována a lidé se jí cíleně vyhýbají. Bývá považována za něco mdlého, nechutného, hladového.
1/ Většina lidí si pod pojmem zeleninové jídlo představí salát. A ten skutečně nezasytí. Salát by ani jako hlavní jídlo být neměl – ani na oběd, ani na večeři.
2/ Školní jídelny nedisponují příliš širokým repertoárem zeleninových jídel, která by dětem chutnala. Dnes už se pravděpodobně ani nevaří z čerstvé zeleniny, používá se mražená a ta opravdu chutná není, natož aby zasytila. A také personál je vyškolen na vaření masových jídel, ale zeleninu upravit zpravidla neumí.
Navíc z přemíry soli, různých dochucovadel a glutamátu jsou chuťové buňky dětí otupělé, nedokážou vnímat jemnou chuť zeleniny, proto jim připadá mdlá. Taková brokolice nebo mrkev prostě nemohou výrazností chutě konkurovat přesolenému řízku nebo guláši.
3/ Vnímání zeleniny jako podřadného jídla je podle mě také způsobeno zařazením zdravé stravy do kategorie „nerozumím tomu, tak je to divný“. Já osobně jsem se za svůj způsob stravování řadu let styděla.
Nyní jsem se rozhodla pomoci i vám změnit přístup k zelenině, doslova ji resuscitovat na talíři. Tyto recepty jsem napsala tak, aby zeleninu dokázal uvařit každý.
Chcete se také „utlouct“ po cuketových placičkách, pečené červené řepě nebo třeba krémových polévkách zahuštěných bez lepku a smetany? Moje následující recepty vás to naučí.
Odteď připravujte zeleninová Jídla, po kterých se jenom zapráší. Najdete je v ebooku a ve videích: 55 zeleninových receptů, 15 videoreceptů
Mám pro vás eBook zdarma:
Kus bezlepku do kapsy
Vyzkoušejte recepty na sladké i slané svačiny bez cukru, mléka a lepku.